CHCI SE PŘIDAT

Firmy sobě

„Stát se z kancelářské krysy zemědělcem nebyl žádný med,“ říkají majitelky karlínské kavárny Eva a Martina

Karlínská kavárna, Firmy sobě
I přes počáteční nedůvěru místních se Veronika a Martina s krizí úspěšně popraly. (foto archiv podnikatelek)

 

Představte si, že v listopadu otevřete kavárnu. Zařídíte ji, najmete lidi a spustíte provoz. K tomu se vám rozjede cateringová společnost, takže naberete zakázky a těšíte se na světlé zítřky. Fungujete tři měsíce, pak přijde koronavirová krize a vy i vaši zaměstnanci jste ze dne na den bez práce.

V podobné situaci se ocitla celá řada podnikatelů v oblasti gastronomie. Ale Veronika a Martina se nechtěly jen tak vzdát. Kromě loungové kavárny Baristas office v pražském Karlíně se navíc věnují budování nízkonákladového podnikání pro své klienty. Ve stejném duchu ostatně vzniklo i to jejich. Společně řídí cateringovou společnost Babičky pečou, založenou na poctivých domácích receptech a spolupráci s místními seniorkami.

Když musely provozovnu kvůli nouzovému stavu zavřít, přesunuly se na svou louku s koňmi. Místo páky od kávovaru a složek účetnictví vzaly do ruky hrábě, lopatu, vrtačku, vertikutátor a pilu a začaly doslova na zelené louce. V loňském roce byl na pozemku malý stánek s ovocem, zeleninou, kávou a zmrzlinou, který fungoval jen přes léto. Přestože neměl vůbec žádné promo a jedinou reklamou byla šeptanda, úplně špatně si nevedl. „Byl tedy nejvyšší čas využít situace a udělat ze sezónního stánku celoroční byznys,“ popisuje nápad na jejich „malou inovaci“ Martina.  „Bylo potřeba opravit ohrady po zimě, srovnat pozemek tak, aby se na něj dal umístit stánek a chlaďák, opravit střechu stáje, postavit prodejní domky a do toho zajistit koním seno a vybírat ohrady,“ doplňuje Veronika.

Stát se z kancelářské krysy zemědělcem nebyl žádný med. Místní si na adresu dvou kamarádek mnohdy neodpustili dobrou radu ani ironické vtipkování na téma ženy s bagrem. Původní plán stihnout vše za dva měsíce se sice trochu protáhl, ale projekt už téměř finišuje. Podnikatelky si na náročné kombinaci nejistoty a těžké fyzické práce dokázaly najít celou řadu pozitiv: „Když všichni seděli doma na home office, my jsme byly na čerstvém vzduchu. Na sluníčku brzy zčernáte jak bota a když je venku 10 °C a neprší, máte pocit, že je hic jak v peci. Zhubnete. Nemáte čas na depresi, protože přijdete domů, padnete a lehnete.“ Svůj návod na nízkonákladové podnikání shrnují následovně:

Líná huba, holé neštěstí
Když něco chcete, zeptejte se. I když si myslíte, že se vám dotyčný vysměje. Na dotaz se dá získat zdarma pastvina, prostor pro vedení kavárny, nebo dokonce investor.

Mráz kopřivu nespálí
Když něco opravdu chcete, hledejte způsoby, jak se k tomu dostat. Co třeba kávovar za půl milionu zdarma? Světe div se, s připraveným mediálním plánem je to možné.

Pamatujte na zadní kolečka
Když vaše podnikání stojí jen na jedné noze, může být současná krize likvidační. Zkuste inovace nebo alternativní plán. Nám se to vyplatilo.

Pýcha předchází pád
Když si myslíte, že už jste všechno zvládli a všechno běží tak, jak má, zpozorněte. Nejspíš jste na něco zapomněli.

Komu se nelení, tomu se zelení
U nás tedy doslova, když pozemek po zorání osejeme trávou. Ale v principu jde o to, nebát se ušpinit si ruce. A dělat přesně to, do čeho se vám nechce, a na co byste si nejraději najali lidi. Ty si jednou stejně najmete, ale už budete přesně vědět, co jejich práce obnáší.

Kdo šetří, má za tři
To v podnikání platí beze zbytku. Každá koruna, kterou vydáte, by měla mít svůj účel. Protože pak může přijít doba, kdy by se vám zbytečně vydané finance mohly hodit. Neplaťte, barterujte. Vyměňte to, co máte a umíte za to, co potřebujete. Z barteru se navíc neplatí DPH.

Co tě nezabije, to tě posílí
Pod to se můžeme podepsat klidně vlastní krví. Jakýkoli překonaný problém už se příště nezdá tak velký. Když už jednou přetáhnete 400kilový balík sena přes celý pozemek, aby se vaši koně dobře najedli, zvládnete to i podruhé.