CHCI SE PŘIDAT

Firmy sobě

Právník Alois Šatava: „Vláda se pokusila obejít zákon, aby se vyhnula odpovědnosti za škody.“

firmy sobě

Ilustrační foto: Ruthson Zimmerman

Okolo soudního rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze 23. dubna zrušil mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, vydávaná už od 23. března dle zákona o ochraně veřejného zdraví, se vyrojila spousta nejasností. Požádali jsme proto našeho ambasadora pro oblast práva Aloise Šatavu z kanceláře Randa Havel Legal o přehledné a jasné stanovisko. V čem byl vlastně problém? 

„Tento postup vlády a ministerstva zdravotnictví jsme od počátku považovali, stejně jako mnozí naši jiní kolegové, za nesprávný a nezákonný. Mimo jiné, bohužel, bylo zřejmé, že tento postup byl vládou zvolen s cílem vyhnout se povinnosti státu hradit podnikatelům škody vzniklé v souvislosti s vydanými zákazy a omezujícími opatřeními. Ale pojďme postupně.

Dne 12. března vláda ČR vyhlásila na dobu 30 dnů nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Nouzový stav byl posléze opakovaně prodloužen se souhlasem Poslanecké sněmovny ČR, aktuálně do 17. května 2020.“

Nouzový stav vyhlášený vládou podle krizového zákona je spojený s povinností hradit související škody

„V následujících dnech vláda přijala řadu mimořádných opatření, jejichž seznam byl každým dnem rozšiřován. Mezi nejzásadnější opatření patřilo omezení volného pohybu osob, zákaz provozu většiny obchodů (s výjimkou potravin, lékáren a prodejen jiného důležitého zboží) a stravovacích zařízení, zákaz prodeje ubytovacích služeb, omezení v cestování i přepravě a zákaz konání společenských, kulturních a sportovních akcí.

Výše uvedená opatření vlády byla přijímána na základě zákona č. 240/2000 Sb., krizového zákona, který výslovně zakotvuje v § 36 povinnost státu nahradit škodu vzniklou v souvislosti s mimořádnými opatřeními, přijatými podle tohoto zákona. Povinnosti k náhradě škody se stát mohl zprostit, pouze pokud by vyšlo najevo, že si poškozený škodu způsobil sám.“

Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví naopak žádný nárok na úhradu škod neobsahují 

„Na jednání konaném dne 23. března ovšem vláda účelově rozhodla o zrušení podstatné části mimořádných opatření, a to s účinností od 24. března. Zároveň byla tato zrušená opatření s účinností od 24. března nahrazena mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví, které vláda následně „vzala na vědomí“. Podstatný rozdíl přitom byl v tom, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví byla nově vydávána podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Na rozdíl od krizového zákona přitom zákon o ochraně veřejného zdraví neobsahuje žádná ustanovení o náhradě škody.

Dne 23. dubna 2020 vydal Městský soud v Praze rozhodnutí, kterým náš názor potvrdil, a zrušil mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví, která byla vydávána od 23. března dle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to pro jejich rozpor se zákonem. Soud v odůvodnění mj. konstatoval, že omezit základní práva a svobody v takové míře je oprávněna pouze vláda jako celek. Uvedená opatření byla zrušena s účinností od 27. dubna. Soud tak poskytl vládě prostor k tomu, aby nežádoucí situaci v mezidobí napravila.“

Vláda se pokusila změnit podklad pro mimořádná opatření zcela účelově, očividně se snahou vyhnout se jakékoli zodpovědnosti za škody vzniklé mimořádnými opatřeními

„V návaznosti na rozhodnutí Městského soudu v Praze vláda s účinností od 27. dubna rozhodla usnesením přijatým znovu podle krizového zákona o obnovení mimořádných opatření zrušených tímto rozhodnutím. Opět tak došlo k obnovení mj. zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb (s výjimkou některých vyjmenovaných provozoven), omezení stravovacích služeb, provozu sportovišť, prodeje ubytovacích služeb atd. Přijaté usnesení vlády je přitom k dnešnímu dni stále účinné.“

Opatření vydaná podle nežalovatelného zákona o ochraně veřejného zdraví soud zrušil 

„Výše uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze bylo potvrzeno, že pokus vlády, resp. ministerstva zdravotnictví, obejít zákonodárcem předvídaný režim krizového zákona byl nezákonný. V praxi se nadále bude možné domáhat náhrady škody způsobené mimořádnými opatřeními v souladu  § 36 krizového zákona. Za škodu vzniklou v období trvání nezákonných opatření ministerstva zdravotnictví přitom bude možné vznést nárok vůči státu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“


 

I v souvislosti s touto snahou státu vznikla v právní kanceláři Řanda Havel Legal iniciativa Spravedlivá kompenzace, která klientům nabízí možnost požádat o náhradu škod vzniklých v rámci nouzových opatření.

firmy sobě