CHCI SE PŘIDAT

Firmy sobě

„Připravte se na zvýšené množství kontrol ze strany státu,“ říká advokát Jaromír Škára

Advokátní kancelář Škára & Partners pomáhá podnikatelům všech oborů i velikostí. Zakládá si na vzájemné důvěře, férovosti a nacházení cest i v obtížných situacích. Snaží se firmám a živnostníkům usnadnit orientaci v legislativní džungli nebo vymoci od státu odškodnění, na něž mají nárok. 

 

Jaký přístup státu k podnikatelům pro nejbližší měsíce očekáváte?

V covidovém období vláda pro podnikatele připravila poměrně velké množství podpory buď formou přímých plateb, nebo odpuštěním některých povinností. Nyní bude ve zvýšené míře kontrolovat, zda tato podpora byla využita stanoveným způsobem. Například pokud nechcete hradit část sociálního pojištění v programu Antivirus C, nesmíte čerpat podporu z Antiviru B. Případná kontrola se přitom bude řídit podmínkami k datu kontroly, nikoliv podmínkami platnými k datu spuštění konkrétního programu.

 

Můžeme tedy očekávat nárůst počtu kontrol?

Určitě. V prověřování způsobu využití podpory nevidím problém – na to má stát právo. Ale obávám se, že se neomezí jen na tuto oblast. A bude vedle věcí plynoucích z covidové legislativy kontrolovat i všechny ostatní povinnosti, na které firmy při snaze zachránit své podnikání a udržet si zaměstnance nemusely mít tolik času. Jestliže podnik něco omylem opomenul, stát mu pravděpodobně vyměří výrazně vyšší pokutu, než kdyby covidu nebylo. Bude tvrdit, že šlo o mimořádnou situaci, a proto jsou i pokuty mimořádně vysoké.

 

Jak by se firmy měly na kontroly připravit?

Doporučil bych využít odbornou pomoc advokáta nebo právníka, která jim ušetří čas i peníze. Zejména v situacích, kdy se státní orgán rozhodne vykonávat kontrolní činnost příliš široce a extenzivně. Uvedu příklad ze své praxe. U jedné firmy měl stát prověřovat několik faktur asi za 50 000 Kč. Jenže do dopadlo zadržením částky ve výši půl milionu, protože to pro daný úřad bylo jednodušší. A podnikateli tato suma pochopitelně chyběla. Kdyby byl advokát včas přizván k daňové kontrole, mohl zajistit, aby se vedla na užší částku oněch padesáti tisíc.

 

Na co dalšího by se měli podnikatelé připravit?

Může dojít například k zavedení částečné karantény na území některého kraje. Zároveň mohou být obnoveny povinnosti, které už většina z nás považuje za zaniklé – například roušky v prostředcích hromadné dopravy. Podnikatelé budou muset na tyto skutečnosti reagovat – zvlášť pokud by na postiženém území měli kanceláře, sklady nebo pracovníky, případně tam potřebovali někoho vyslat na služební cestu.

 

Jak by firmy měly postupovat při snaze „restartovat“ své podnikání?

Na prvním místě bych doporučil využít všech možností, které se nyní nabízejí – od dotací po odpuštění plateb. Jak jsem zmínil, stát sice bude kontrolovat způsob čerpání, ale pokud prostředky využijete účelově a budete mít v pořádku dokumenty, není se čeho bát. Mým druhým doporučením je uplatnit nárok na náhradu škody, kterou stát podnikatelům svými opatřeními způsobil. Nerozporuji přínos těchto kroků pro zastavení epidemie, avšak nelíbí se mi, že stát odmítá zasažené firmy systematicky odškodnit. Přitom na to dle krizového zákona mají právo – zejména v případě, že musely kvůli koronaviru uzavřít provozovny.

 

Jak se odškodnění domáhat?

Prostřednictvím žádosti na příslušný úřad. A pak – jak se obávám – zřejmě soudními žalobami, protože stát se bude zdráhat škody vyplatit. Proto bych se soudem jako s alternativou vymáhání od začátku raději počítal. V takovém případě se firmy mohou obrátit na advokáta, který jim pomůže nárok uplatnit. Je důležité udělat to včas – první nároky se začnou promlčovat už v polovině září, protože zákonná lhůta trvá jen šest měsíců.

 

Přinesla karanténa i další poučení?

Vyplývá z ní potřeba vyšší decentralizace. Podniky by neměly mít data, lidi a informace na jednom místě – pak je jejich byznys zranitelný karanténou a podobnými opatřeními. Provozujete-li výrobní firmu, jde tak trochu o „hraběcí radu“ – na druhou stranu ani taková společnost nemusí mít třeba celé účetní oddělení přímo na svém sídle. Covidová krize ukázala, že lidé mohou s pomocí online nástrojů pracovat takřka odkudkoliv. Má rada tedy zní: používejte servery, zálohujte si data v cloudech a zaveďte interní softwarový systém. Nastavte zaměstnancům vzdálený přístup pomocí VPN, využívejte prostředky online komunikace a administrace. Jinými slovy, mějte klíčové uzly zdvojené. Prostředek, který k tomu zvolíte, může být v zásadě jakýkoli.

 

Mohou si menší firmy taková řešení vůbec dovolit?

Nemusí se jednat o drahé nástroje – často stačí začít s Google kalendářem. Je zdarma a pokud jej budou používat všichni pracovníci, umožní to vedení lépe synchronizovat jejich práci. Google kalendář souvisí i s mým dalším tipem: zavést systém v termínech a povinnostech podniku. Využít lze opět elektronický kalendář, do něhož si zapíšete termíny pro zaslání faktur, plateb nebo dodávek zboží, stejně jako odevzdání daňového přiznání a zaslání kontrolního hlášení. Jde o základní nastavení, která nabízejí také běžně používané účetní programy. Skutečností zůstává, že i přesto nebývají dostatečně využívána.

 

Firmy se na vás obracejí s kauzami z covidové doby. Co vám přitom nejvíc ztěžuje práci?

Absence písemností. Mnozí podnikatelé raději telefonují a vše si domlouvají ústně, takže jim chybí záznam komunikace. Přitom stačí shrnout obsah telefonátu do stručného mailu, z něhož se v případě problémů stane cenný doklad toho, co si strany dohodly. Rád bych zdůraznil, že pro advokáta není rozdíl mezi fyzickým papírem a elektronickou písemností – i obyčejný e-mail mu pomůže lépe hájit práva klienta.

 

Pojďme se podívat na konkrétní možnosti podpory, které mohou podnikatelé aktuálně čerpat.

Rodinné firmy a OSVČ mohou zažádat o ošetřovné. Pak je tu Pětadvacítka neboli přímá podpora pro živnostníky – vyplněním jednoduché žádosti získají kompenzační bonus 25 000 Kč za období od 12. března do 30. dubna, případně 19 500 Kč za prodloužené období od 1. května do 8. června. Zaměstnavatelé si mohou sáhnout na peníze z programu Antivirus, jenž pomáhá chránit pracovní místa. Konkrétně jde o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, kteří museli zaměstnancům nařídit karanténu nebo částečně či úplně omezit svůj provoz.

 

Vznikly také programy COVID. První už je vyčerpán, ale co ty ostatní?

COVID II je záruční program Českomoravské záruční a rozvojové banky, který živnostníkům i malým a středním podnikům usnadňuje přístup k provoznímu financování. Zaručovaný úvěr má být využit k úhradě výdajů jako mzdy, nájemné, platby za energie nebo pořízení zásob. Podobně funguje i COVID III, určený pro živnostníky a firmy do 500 zaměstnanců. Opomenout nesmím ani COVID Plus pro exportéry – tedy společnosti s alespoň 20% podílem vývozu a přinejmenším 250 zaměstnanci. Jeho výhodou je, že zboží nemusí exportovat přímo příjemce úvěru, ale i jeho obchodní partneři. Dotační program COVID – Nájemné umožňuje pronajímatelům po dohodě s nájemci částečně kompenzovat náklady. Když pronajímatel poskytne nájemci slevu alespoň 30 %, část nájemného zaplatí stát. Programy COVID-Sport a Kulturně-kreativní průmysl mají pomoci podnikatelům v daných oborech formou přímých plateb i voucherů.

 

Mohou podnikatelé využít nějakých úlev?

Nemusejí platit daň z nabytí nemovitých věcí, která byla zákonem zrušena. Kdo ještě nepodal přiznání k dani z příjmů za rok 2019, může tak učinit až do 18. srpna 2020 a za tuto prodlouženou dobu neplatí úroky ani pokuty. Výraznou pomoc představuje zavedení institutu Loss carryback neboli zpětné působení daňové ztráty u daní z příjmů za rok 2020. Lze ji uplatnit v přiznání za roky 2019 a 2018 – vlastně požádáte o peníze, které už jste odvedli státu. Do 31. července 2020 stát promíjí sankce za pozdní podání kontrolního hlášení i daňového přiznání k DPH.  Během druhé poloviny roku však budou ukončovány některé úlevy zavedené v souvislosti s covidovými zákony. Například 18. srpna stát obnoví povinnost vést elektronickou evidenci tržeb a do 15. října je třeba doplatit zálohy na silniční daň splatné v dubnu a červenci.

 

Odpouští stát podnikatelům nějaké platby?

Živnostníci nemusejí od března do srpna 2020 hradit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Je-li vaše záloha vyšší, platí povinnost odvádět rozdíl mezi minimální a předepsanou částkou. Zaměstnavatelům zákon platby za sociální pojištění za jistých podmínek promíjí. Program Antivirus C stanovuje následující: Zaplatí-li zaměstnavatel sociální za své zaměstnance (tedy rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou), nemusí platit svůj vyměřovací základ (rozdíl mezi superhrubou a hrubou mzdou). To platí pro firmy s méně než 50 zaměstnanci. Vedle toho lze využít odklad placení sociálního, za který vám stát vyměří úroky jen ve snížené výši. Povinnost zaměstnavatelů hradit zdravotní pojištění nicméně platí.

 

Práv, povinností a termínů v souvislosti s covidovou legislativou je hodně a člověk se v nich snadno ztratí…

Abychom podnikatelům usnadnili orientaci v tomto chaosu, podílíme se na tvorbě internetové služby Zákony zavčas. Funguje jako „právní antivirus“ a má firmám pomoci připravit se na legislativní novinky. Uživatel dostává do e-mailu krátké zprávy o změnách zákonů z tematických oblastí, které si sám vybere. U každé položky má možnost si otevřít i rozsáhlejší rozbor ohledně praktických dopadů. Dříve, než podnikatel dopije ranní kávu, se tak dozví vše podstatné. Více informací je k dispozici na www.zakonyzavcas.cz.